Jak nošení usnadňuje kojení...

Hormony při kojení – jak to funguje?

Tvorba mléka je proces řízený hormony. Než začne naše dobrodružství s kojením, projde tělo v reprodukčním cyklu několika fázemi:

- embryogeneze, tedy vývoj mléčné žlázy v období plodu a novorozence

- mamogeneze, tedy vývoj mléčné žlázy v pubertě

- laktogeneze – úplný vývoj mléčné žlázy a zahájení sekrece během těhotenství a po porodu

- LAKTACE – období, kdy mléčné žlázy tvoří mléko.

Po skončení kojení nastává involuce, tedy mléčná žláza přestane mléko vylučovat.

V těhotenství začíná první fáze laktogeneze, která trvá do 72 hodin po porodu. V této době nemáme na laktaci reálný vliv. Nezáleží na tom, jestli dítě přikládáme, nebo ne. Tvorba a odtok mleziva jsou v tomto období řízeny hormonálně, hlavně stálou vysokou hladinou progesteronu v krvi matky. Zhruba 30–40 hodin po porodu hladina progesteronu v krvi matky rychle klesne, zatímco koncentrace prolaktinu je vysoká, a začíná laktogeneze II. Ženy tento okamžik znají jako nástup mléka. Nalití prsou obvykle odezní kolem 5. dne po porodu, některé procesy laktogeneze II však mohou trvat až do 10.–14. dne. Množství mléka řídí prolaktinový reflex – koncentrace prolaktinu je úměrná intenzitě dráždění bradavky.

Mezi 10. a 14. dnem po porodu začíná třetí fáze laktogeneze – LAKTACE. V této fázi se množství mléka ustálí a mateřské mléko získá zralé složení. Koncentrace prolaktinu už tvorbu mléka neovlivňuje. Od této chvíle bude kojení, které řídí oxytocinový reflex, záviset na správném přisátí dítěte, a tedy na vyprazdňování prsu.

A co je oxytocinový reflex?

Oxytocinový reflex je mechanismus, který se spouští sáním dítěte u prsu, jeho blízkostí nebo i jen myšlenkou na dítě. Hypotalamus vylučuje oxytocin, který se dostává do zadního laloku hypofýzy a krevními cévami k mléčné žláze. Tam vyvolá stah buněk obklopujících mléčné váčky a vývody, a mléko vytéká. Ženy v tu chvíli cítí v prsou brnění. Často mléko i samovolně vytéká. Oxytocin má příznivý vliv i na matku: zklidňuje ji, uvolňuje a snižuje jí krevní tlak. Jakékoli psychické a fyzické nepohodlí matky může oxytocinový reflex oslabit, nebo dokonce zablokovat.

A co s tím vším má společného nošení?

Má na kojení velký vliv, protože nám může reálně pomoci zvýšit hladinu oxytocinu v těle.

Oxytocin pomáhá budovat vazbu mezi matkou a dítětem. Jedním z prvních faktorů této vazby je dotek a kontakt kůže na kůži, tedy blízkost. To spouští v mozku uvolňování oxytocinu, který snižuje vylučování kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu – stresových hormonů.

Nošení dává matce i dítěti blízkost a dotek, což posiluje jejich vzájemnou vazbu. Jsme klidnější, když máme miminko u sebe a slyšíme, jak dýchá. Podvědomě na náš mozek působí i vůně a teplo miminka. Naše rodičovské kompetence posiluje to, že jsme s miminkem v těsném kontaktu a můžeme rychleji reagovat na jeho potřeby. Velmi náročné dítě nám může působit fyzické nepohodlí spojené s péčí a zároveň psychické spojené s únavou. V takovém případě nám nošení usnadní život a můžeme počítat se zlepšením fyzické i psychické pohody – a s poklesem stresových hormonů.

Miminko se v šátku nebo nosítku cítí bezpečně, protože mu vytváříme podmínky podobné těm, které zná z nitroděložního života. Snáz tak zvládá proces intenzivního dozrávání v prvním čtvrtletí života, kterému se říká čtvrtý trimestr těhotenství. Zároveň snižujeme riziko přestimulování.

Všechny tyto stránky nošení uvolňují matku i dítě a posilují jejich pocit bezpečí. To se příznivě projeví na oxytocinovém reflexu a podpoří kojení.

Autorka: Katarzyna Czajka – porodní asistentka, certifikovaná laktační poradkyně a certifikovaná poradkyně nošení

FB: Katarzyna Czajka Położna, CDL, Doradca Chustonoszenia